Mezinárodní federace ledního hokeje

Mezinárodní federace ledního hokeje (anglicky International Ice Hockey Federation, zkratka IIHF) je federace národních hokejových asociací řídící sportovní odvětví lední hokej a inline hokej pro muže i ženy, se sídlem v Curychu. Byla založena v roce 1908, do roku 1957 pod názvem Ligue Internationale de Hockey sur Glace (LIHG). V současnosti má 74 členů.

Mezinárodní federace ledního hokeje organizuje většinu významných mezinárodních turnajů v ledním hokeji, s výjimkou Světového poháru. Má výrazný vliv na hokejové dění hlavně v Evropě. Evropské národní ligové soutěže respektují hokejová pravidla stanovená IIHF a ta organizuje turnaje pro profesionální kluby a i pro národní výběry. IIHF má tak jistou rozsáhlou pravomoc v oblasti udělování trestů pro hráče, vydávání celoevropských zákazů činnosti. Proti rozhodnutí IIHF se může hráč odvolat na Sportovní arbitrážní soud v Lausanne ve Švýcarsku. 

IIHF není respektována v Severní Americe, kde se lední hokej hraje podle pravidel NHL. 

Na dny 15. a 16. května 1908 svolal Louis Magnus do Paříže schůzku, které se zúčastnili kromě něho další dva francouzští zástupci R. Planque a Robert van der Hoeven, dva Belgičané Eddie Declercq a Eduard Malaret, dva Švýcaři Eduard Mellor a L. Dufour a jeden Angličan, pan Mavrogrodato. Pozvánku dostali i Rusko a Německo, ale nedostavili se. Z dvoudenní debaty vzešlo rozhodnutí založit mezinárodní federaci ledního hokeje pod názvem Ligue Internationale de Hockey sur Glace (LIHG) a ihned byli zvoleni první funkcionáři. L. Magnus se stal předsedou a jeho krajan Robert Planque, jeden z účastníků schůzky, generálním sekretářem. Účastníci se rozjeli domů, kde referovali o událostech v Paříži a národní svazy se postupně přihlašovali za členy LIHG. Přihlášky přicházely v následujícím pořadí 

Dosavadní česká literatura označovala Emila Procházku za funkcionáře poněkud dobrodružné povahy. Nález zásadních dokumentů o založení Českého svazu ledního hokeje v archívu Zemského místodržitelství - Procházkovy žádosti o schválení stanov a odpovědi příslušného orgánu naznačuje, že se spíše jednalo o neobyčejně energického muže, který nehodlal ztrácet čas.

O schůzce, svolané Magnusem na 15. - 16. května 1908 do Paříže, se dozvěděl někdy v následujících měsících. Vzhledem k tomu, že byl zvyklý jednat co nejrychleji, můžeme usuzovat, že to bylo až na podzim, protože pozvánku na ustavující schůzi Českého svazu ledního hokeje rozesílal 28. října. Také po setkání v hostinci U Karla IV. pracoval s neobyčejnou intenzitou. Návrhy stanov, které účastníci přednesli, si přinesl domů 6. listopadu večer a již 11. listopadu předložil hotový text na místodržitelství. Na jeho vypracování měl čtyři dny, což byl - vzhledem k tomu, že musel také chodit do zaměstnání - úctyhodný výkon.[6]

V hostinci U Karla IV. Procházka oznámil, že již odeslal přihlášku Čech do LIHG; ta dorazila do Paříže 15. listopadu, tedy čtyři dny předtím, než úředník Českého místodržitelství opatřil Procházkovu žádost schvalujícím razítkem. To byl tedy jediný okamžik, kdy Procházka zahrál vabank a pokusil se trochu přelstít čas. Čechy tak v pořadí zemí, vstupujících do LIHG, předstihly Anglii, Švýcarsko a Belgii.

Často citovaným faktem je, že Čechy byly spoluzakladateli Mezinárodní federace ledního hokeje. Zase to není jednoznačné; budeme-li považovat za okamžik vzniku LIHG květnovou schůzku v Paříži, je to jasné - český zástupce tam nebyl. Ale ověřenou skutečností je, že Český hokejový svaz do organizace vstoupil jako druhý a byl mezi prvními pěti svazy, které LIHG v roce svého vzniku sdružovala.

Po založení LIHG se vyskytli kritici, kteří poukazovali na fakt, že Čechy nejsou samostatný stát, a proto nemohou být členem LIHG. Ovšem ani později nebyly do LIHG (či IIHF) přijímány jen suverénní státy:

• V letech 1911 - 1920 patřilo členství v LIHG klubu Oxford Canadiens, tvořenému kanadskými vysokoškoláky studujícími v Anglii.[8]
• Roku 1920 vstoupila do LIHG Kanada, která v té době byla britským dominiem. Nezávislost na Britském impériu získávala postupně:
  • 1867 Vytvořeno spojené dominium Kanadská konfederace, založen Kanadský parlament
  • 1919 Zástupci Kanady podepsali Versailleskou smlouvu, kterou byla ukončena 1. světová válka (přestože Kanada do války vstoupila automaticky - jako součást Britského impéria). Zároveň se tímto aktem Kanada stala zakládajícím členem Společnosti národů
  • 1931 Westminsterský status - získání suverenity
  • 1982 Canada Act - zákon Britského parlamentu, kterým se vzdal svých posledních pravomocí nad Kanadou
• V letech 1933 - 1936 bylo členem IIHF Dominium Newfoundland, které roku 1934 ztratilo vlivem hospodářské krize svoji autonomii a bylo od té doby spravováno šestičlennou komisí (3 Britové + 3 Newfoundlanďané).